Jesenická 100, osobáček na 100km (15:35″42)

1.5.2015 jsme vyrazili s Dathellem do Šumperku na Jesenickou 100. To jest 100 km přes Jeseníky, chůzí nebo během. Já jsem si pro tentokrát zvolil běh.
V plánu jsem měl čas kolem 18ti hodin, na který jsem byl stoprocentně připraven. Po registraci, plněných knedlících se zelím, pivu a drobném odpočinku jsem se postavil ve 23:00 místního času na start.
Hned po startu nastalo celkem nečekané tempo, které ač nechtíc jsem akceptoval. Stále jsem si opakoval, nešil do cíle je daleko a tak jsem brzdil co to šlo. Marně. Trať ubíhala neskutečně hladce, bez občerstvovaček jen s vodou ze studánek, prostě paráda. Drobná maličkost mně zpomalavola, že mi totiž 5 minut po startu začala čelovka svítit asi jen na 10%. Musel jsem se tedy neustále držet někoho kdo tento problém neměl. Říkal jsem jim světýlko. Poslední světýlko byl Pepa Zmátlo z Prahy, se kterým jsem to dotáhl téměř do cíle.
Neustále jsem také byl na doslech „stovkaři“, který tloukl klíny do spoluběžkyň. Tady jsem řešil dilema zda zrychlit a nebo zpomalit. Nakonec zvítězila varianta držet tempo, on odpadne.
Kolem 60 km někde pod Pradědem, jsem se cítil jak po lehčím půlmaratonu a přešel jsem do levelu osobáček. Josef byl na tom podobně a tak jsme nemeškali a makali. X kilometrů na hřebeni bylo pod sněhem od 30 do 70cm a tak to bylo docela na morálku. Krušná hodina na ledu  od Švýcárny na Praděd a pak hřeben z Ovčárny přes Jelení hřbet na odbočku na Skřítek.
Pak už to bylo jen 40km. Udělalo se teplo a hlavně vysvitlo slunce.
Pod Maršíkovem u pramene jsem si vzal suché ponožky, to mi vlilo novou sílu a pelášil jsem do cíle. Už jsem běžel sám, střídavě dobíhaje, předbíhaje a bíti předbíhán stále stejnými spoluběžci. 1,7km před cílem jsem minul odbočku po žluté na Kokeš, když jsem se vracel byl jsem přesvědčen protiběžícím kolegou, že není nezbytně nutné trasu držet. A tak jsem se otočil a pelášil po zelené do cíle. Chyba je zcela a úplně na mé straně, prostě jsem se měl vrátit. Ztráta by byla počítám nějakých 10 minut.
V cíli z toho bylo pěkných 15:35″42 (+30 za kufr). Jak by řekl klasik, „hezkej čásek, na kilásek“

Příspěvek byl publikován v rubrice běhání, Vybavení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.