LH 24 2013

A nebo nebylo?
No bylo. Když to shrnu velmi stručně, tak jsem to prokaučoval. V posledních dnech se mi už ani moc nechtělo. Ani nevím proč. Snad neustálé mentorování ze stran pořadatelů a vědomí toho, že loni to byla docela pohodička. A tím se přihodila asi nejzásadnější příhoda, díky které jsem si celý podnik prohrál.
S vědomím celkem pohodového podniku, jsme si s Lukim a Lucií zašli večer na pivo. Žízeň byla větší, než vědomí brzkého startu a tak jsem se neplánovaně uvedlo no nezřízeného stavu. Ulehl jsme kdysi nad ránem a hned v zápětí vstával, jelikož jsem se musel přesunout na start. Nějak jsem nemohl najít zázračné růžové lentilky, tak jsem si dal pivo a jel.
Věru nebylo mi dobře, že mi bude ještě hůř mi došlo na cca dvou kilometrovém úseku, kdy jsem s batohem stoupal do BC v hotelu Sepetná. Ubytoval jsem se někde mezi čísly 200 a 500 v převlékárně. Byl jsem asi tak někde uprostřed místnosti, kde jsem měl své místo 2x1m. Jak se ukázalo bylo to zcela dostačující. Nějakým způsobem jsem se nasoukal do elasťáků, trika a vesty. Venku bylo asi -12, tak jsem si vzal dlouhý rukáv a větrovku. Zbytečně, stejně jsem nakonec byl jen ve vestě a mokrý od desáté minuty závodu. Závodil jsem spíš se sebou než z kopcem, ale nebyl jsem zdaleka jediný.
Na startu jsme si s Rimerem a Sparkym popřáli hodně zdaru a ihned po výstřelu, zařazeni v hadu soupeřů začali stoupat vzhůru na Lysou horu.
Pak vlastně nuda, nahoru, dolu, kafe, svačina, šavle, nahoru, šavle, dolu, kafe, svačina, šavle, nahoru, šavle, dolu, svačina, kafe…. Přesně k půlnoci jsem měl v nohách čtyři kolečka, asi deset kafí a zázračnou lentilku. Bohužel na kopci začalo silně foukat. Pro mně to bylo silně demoralizující, neviděl jsem na cestu, stopy okamžitě zasypávala krupice, která bodala do všech odkrytých míst. V posledním kole jsem malinko zbloudil na vrcholu, když jsem přehlídl odbočku a místo v lese skončil na dámském WC.
Rozhodl jsem se prozatím v závodu nepokračovat. Lehl jsem si do depa a dal si dvacet. Nad ránem jsem se rozhodl, že dám ještě nějaký kolečko, když v tom se bohužel vrátil spoluhráč se slovy. Do pí… tam je ale zk…. vítr, už na to se…. Je jasný, že po této verbální vzpruze jsem radostně neskočil do tepláků a nevyrazil k vrcholu.
Doklepal jsem to do deváté hodiny, až skončí i parťáci a jel domu.
Celý podnik vlastně hodnotím kladně. Jedná se o 100% profesionální podnik. Nenašel jsem snad jediné negativum. Ovšem pro příště přenechám tuto kratochvíli jiným a budu se soustředit na podniky tipu ČeskoSlovenská 1000.